1.ledna jsme si s Annii a  kamarády turisty vyrazili na Novoroční výšlap na Čekyňský kopec, Anninka si moc nepoběhala,  musela být na vodítku vzhledem ke  svému hárání a spoustě dalších psích nápadníků. Ale  v tak krásný slunečný den jsme nemohly zůstat doma.

2.ledna nás přijela navštívit Peťka a společně jsme se prošly Žebračkou, Annii si mohla užít dosyta volnosti a běhání. Když jsme doprovodily Peťku k autobusu, vracely jsme se kolem Zverimexu na  Kozlovské ulici  a Annii  ležela před vchodem tak dlouho, dokud jsme nevešly dovnitř a ona nedostala pamlsek, pak se nechala přemluvit k návratu domů.

3. ledna už se mnou Annii trošku ve škole pracovala a taky jsme zašly pozdravit paní veterinářku, Annii se nechala zvážit – 31 kg a vyfasovala tabletku na odčervení. Cesta domů se zdála být nekonečná, protože Anninka očichávala každý roh, očůrávala každý kousínek trávníku minimálně desetkrát. Jakmile jsme ale dorazily ke Zverimexu  na Havlíčkově ulici, lehla si před vchod a musela jsem ji táhnout násilím pryč.Moc jsem si nepomohla…….za rohem se vysmekla z obojku a vyrazila zpět, proklouzla otevřenými dveřmi do obchodu a zalehla před terária s křečky, morčaty a zakrslými králíky. Chodili ji okukovat nejen kupující děti s rodiči ale pobavila i prodavače!!! Dalo mi dost práce ji přemluvit k odchodu……

Nezbývá mi  než doufat, že až skončí „její dny“, skončí i naše přetahování a Anninka nám zmoudří.

 jaruna58.rajce.net/leden_2013